Krty a okolí :: Krtský chlapinec | Krty

Něco o obci Krty

Obec Krty se nachází na západním okraji Rakovnického okresu ve směru na Plzeň, na rozhraní Ústeckého a Plzeňského kraje. V malé obci o rozloze 865 ha, žije 104 stálých obyvatel. K historii obce se vztahuje dávná pověst, tradovaná místními lidmi po dlouhá staletí.

Po založení zdejšího hřbitovního kostela sv. Vojtěcha kolem roku 1737 prý okolní lesy opustili škodolibí skřítci, kteří obývali nedaleké jeskyně. Nemohli prý vydržet hluk z kostelních zvonů a rozhodli se přestěhovat do Krkonoš. Na místě jejich údajného pobytu prý našel místní mládenec cenný poklad zlatých mincí, který si odnesl domů v čepici . Z minima informací o dějinách obce vyplývá fakt, že byla založena zřejmě v průběhu 12. století. První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1227, kdy byla obec součástí Rabštejna. Po strastiplném období třicetileté války se počet obyvatel obce začal postupně zvyšovat. Vidět můžete kromě objektu hřbitovního kostela sv. Vojtěcha i několik historicky cenných domů, které jsou ukázkou lidové architektury z konce 18. a z počátku 19. století.

Obec byla v minulosti obydlena převážně německým obyvatelstvem a patřila do sudetského pohraničí. V krtských lesích, které až do 70let dvacátého století byly známy těžbou velmi kvalitní žuly, převážně pro export, jsou patrné zbytky této těžby. Několik lomů bylo zatopeno a vznikly zajímavé vodní útvary. Taktéž chráněné Krtské skály jsou z této doby.

Historie Krt podle dochované kroniky:

Západně od Jesenice, na bývalé staré karlovarské silnici, leží obec Krty. Pravěk tu není žádným nálezem doložen a tato oblast byla v minulosti neprůchodným pralesem. Ves byla založena při pozdějším slovanském osídlování ve 12.století. Půdorys obce je slovanská Okrouhlice a jméno je také slovanské. Staroslovanské krt je dnešní krtek. Stařešina rodu jmenoval se Krt, jeho lidé byli zváni Krti a ves Krty. Ves Krty r. 1227 odkázal velmož Kojata kostelu Pražskému. Ve 14. a 15. stol. byly v zástavě hradu Rabštejna a s ním se dostaly v dědičné držení Libštejnských na Petršpurku. Roku 1595 zdědil je Beneš Libštejnský a připojil je k panství Běsno. Beneš vzápětí prodal Krty Němci Adamovi ze Štampachu a ves se počala poněmčovat.
Adam si tu postavil obydlí, snad tvrz. Roku 1600 bylo v Krtech 22 poddaných. Adam Štampach měl podíl na vzpouře českých stavů proti císaři r. 1618, a proto mu byl majetek zabrán a r. 1623 prodán Heřmanovi Černínu z Chudenic. Dům Štampachů byl od vojáků tak vypálen, že zůstaly jen holé zdi. Krty pak zůstaly trvale v poddanství Petrohradu. V 18.století obec zasáhly velké požáry, které zničily velkou část stavení i celých usedlostí.

V r. 1654 bylo tu 22 usedlostí, z nich 9 českých a 13 německých. 4 usedlosti byly pusté. Za zmínku stojí zpráva z kutnohorského archivu o jednom krtském rodáku. Roku 1603 byl Václav Melisseus z Krt u Jesenice (rektor školy u sv. Jakuba v Kutné Hoře) stvrzen pražskou akademií ve svém úřadě. V roce 1902 měla obec 57 domů a 328 obyvatel.

Ze sedmileté války se tu zachovala skazka, která je doložena místním pojmenováním "u Francouzů". Roku 1742 v zimě tudy ustupovaly po karlovarské silnici k Chebu rozptýlené zbytky francouzského vojska pronásledované Rakouskou jízdou. Dva vyhladovělí a promrzlí důstojníci požádali sedláka o jídlo a nocleh. Sedlák se jich pohostinně ujal a když druhý den odešli, našel po nich na stole váček s penězi, úmyslně zanechaný jako dar za pohoštění. Sedlák však nic nechtěl, běžel za nimi a váček jim vrátil. Když přišel domů ozvaly se výstřely. Francouzi byli dopadeni rakouskou jízdou, zastřeleni a obráni i o ten váček, co jim Harant vrátil. Krtští zabité pochovali na místě, kde se dosud říká u Francouzů.

V krtských lomech těžila se odedávna výborná žula. Roku 1634, 13. června petrohradský pán Heřman Černín uzavřel smlouvu se svým poddaným Jiříkem Číhařem, kamenářem z Krt, o lámání mlýnského kamene a jiného štukoví v Krtské hoře. Číhař byl povinen platiti pánu každou sedmou kopu grošů z tržby za prodaný nalámaný kámen. Pro potřebu panských mlýnů měl každý mlýnský kámen, spodní i vrchní, na ostro kroužiti za úhradu půldruhé kopy míšenských grošů.

Koncem 19. stol.(1872) krtský lom obnovil a rozšířil Čech Jaroslav Pokorný. Tehdy nastaly zlaté časy krtským kameníkům, zvláště pak, když byla r. 1897 vybudována a dána do provozu železniční trať Rakovník - Bečov a v Krtech zřízena zastávka s rampou. To umožnilo expedici kamenických výrobků do celé země. Byly to dlažební kostky, obrubníky, kvádry pro mostní pilíře, ostění, schody aj. Jen na stavbu pražského mostu Františka Josefa dodáno na 2 000 m3 kvádrů. Taktéž bývalý Stalinův pomník na Letné je vyroben ze zdejší žuly. Lomy byly postupně převážně kvůli zatopování spodní vodou uzavírány. Poslední skončil lom u Ostrovce v roce 1961.

Sčítáním lidu v r. 1921 zjištěno tu 68 domů a 382 obyvatel (25 Čechů, 341 Němec, 1 Žid a 15 cizinců), 1930 bylo tu 23 Čechů a 353 Němců.

Toliko z historie - čerpáno také ze zdroje: Karel Fibiger, Dějiny Jesenicka

Kostel Svatého Vojtěcha, Krty u Rakovníka

Podle kroniky stával barokní kostel na tomto místě – ten však roku 1292 kompletně shořel. Před dávnými časy stála na dnešním místě kostela otevřená veřejná kaple zasvěcená k památce Všech svatých. Kolem kaple byl hřbitov. Za třicetileté války byla kaple zcela zničena, kdy byla kaple opět postavena není přesně známo. V roce 1651 byla od hraběte Heřmana Černína, majitele Krt, postavena nová kaple zasvěcená sv. Vojtěchu, která byla ale opět zničena požárem. Nynější kostel byl postaven v barokovém slohu r. 1682; přestavěn byl za pomoci Prokopa Černína v roce 1737. Jedná se o provinční barokně-kubistický styl stavby. Kostel má křížový tvar a tři oltáře.Hlavní oltář sv. Vojtěch, levý sv. Apolena a pravý sv. Jan. Oltářní obraz kostelního patrona pocházel z roku 1792. Z této doby patrně pocházejí i dvě sochy před vchodem do kostela, které byly rekonstruovány. Jedná se o svatého Prokopa a svatého Vojtěcha. Kostelní tři zvony byly umem mistra zvonaře Mikuláše Löwa z Prahy a to v roce 1687 - 1688. Všechny tři zvony byly za druhé světové války roku 1943 sundány a odvezeny. Jeden zvon, který přečkal celou válku v Hamburku se roku 1947 vrátil ze zajateckého tábora a zavěšen zpět na své místo. Vrácení zvonu zprostředkoval bývalý děkan Antonín Kindl z Jesenice. Nynější hřbitov byl otevřen 1787 a v roce 1903 rozšířen a nachází se mimo areál kostela.

V roce 2003 byla opravena fasáda místního kostela, střecha, okolní zeď a pískovcové sochy v průčelí – vše za pomocí obce Krty. Bohužel vnitřek kostela byl v osmdesátých letech dokonale zničen vandaly a zloději. Dnes je kostel využíván příležitostně, převážně o Vánocích.

Krtské skály

Přírodní chráněná památka se rozkládá na území 88,8ha jižně od obce a tvoří ji jedinečná scenerie vzniklá na bývalém území, kde se těžila povrchově žula a poté bylo zalesňováno. Zdejší lesy jsou pokryty roztroušenými balvany nebo balvanitými sutěmi. Po ukončení těžby se na území daří i původním dřevinám jako je jeřáb ptačí, bříza bělokorá či pionýrská osika. Větší číst ale tvoří borovicové porosty. V podrostu převládají borůvka, jahodník, občas brusinka či vřes obecný nebo svízel horský. Významným prvkem je i zatopený lom s jezírkem. Přes území vede naučná stezka – viz dále.

Tajemný Čertův kámen

Nad hřbitovem v Krtech v lese se nachází několikatunový oblý kámen, kde je zřetelný hluboký otisk kopyta. Tento obří kámen má dvě zřetelné prohlubně ve tvaru podkovy - jsou to prý otisky kopyt vzteklého čerta. Podle pověsti je čert do kamene vydupal poté, co prohrál sázku s chytrým krtským chalupníkem. Na protějším vrcholu kamene je rovněž vytesán kříž s kapličkou - neznámo kdy se tam objevil /stejný kříž je i u dalšího balvanu v místě zvaném U Francouzů/.

U Francouzů

Na tomto místě je také zajímavý balvan nazývaný dračí oko. Je to nejvyšší bod krtských skal ve výšce 524 m.n.m. V tomto místě stával v minulosti i dřevěný triangl, neboli místí rozhledna a zde se rovněž odehrál již zmiňovaný akt s napoleonskými vojáky.

Rybník Školka

Pod krtským hřbitovem leží rybníček zvaný školka, který slouží domácím k chovu ryb, nebo v parném létě vítaný zdroj osvěžující koupele.

Horní lom

Jezero schované uvnitř krtských lesů v místě, kde byla těžena žula. Cesta k němu je špatně přístupná a nachází se v centru chráněného území, proto je v téměř původním stavu. Slouží k chovu ryb.

Poutní kámen

Při polní cestě za obcí Krty ve směru na Blatno stojí tento poutní kámen. Je to pozůstatek tzv. koňské stezky Praha - Karlovy Vary, která tudy vedla.

Krtský viklan

Krtský viklan /neprávem označován také jako Jesenický viklan/ se nachází na naučné stezce cca 2,5 km od Jesenice u Rakovníka v katastru obce Krty. Žulový balvan o hmotnosti zhruba necelých 6 tun, opracovaný povětrnostními vlivy do neobvyklého tvaru se dotýká země pouze malou plochou. Přesto se neviklá. Pravděpodobně někdy na konci devadesátých let minulého století se totiž podařilo nějakým vandalům ho shodit z jeho žulového lůžka. I když se místní pokoušeli jej vrátit zpátky, citlivé dotykové body byly již nenávratně porušeny.

Okolní zajímavosti:

Muzeum v Jesenici

Muzeum v Jesenici bylo založeno vlastivědnými nadšenci v roce 1959. Události druhé světové války, noví obyvatelé a snaha prokázat slovanský původ Jesenice vedly k založení této instituce. V Jesenici i v okolních obcích se sbíral materiál - archeologické památky, farní a školní kroniky, pátralo se na půdách starých domů, do činnosti byl zapojen dětský vlastivědný kroužek. Předměty se zatím shromažďovaly v budově MNV a v soukromých bytech nadšenců. Dne 12.11.1967 byly sbírky vystaveny v prostorách bývalé panské hospody a v části domu osvěty. V roce 1991 se muzeum přestěhovalo do opravené budovy bývalé radnice. Muzeum dokumentuje historii, současnost a přírodu Jesenicka. Současná expozice připomíná historickou část vývoje od středověku až do 20.století. Období středověku je zastoupeno především keramickými nálezy. Mezi nimi vyniká tzv."Tleský poklad" z přelomu 13.a 14.století (nález keramické nádoby se 400 skleněnými kroužky). 17. a 18. století je na někdejším petrohradském panství spojeno s rodem Černínů z Chudenic. Jejich působení dokládá privilegium Heřmana Černína z Chudenic a obraz Umučení sv.Vavřince s vyobrazením příslušníků rodiny Černínů.
Cechovní památky připomínají cechovně organizovanou řemeslnou výrobu v Jesenici v 18.a v 19.století. Umělecké slohy a vkus 19. a počátku 20.století dokládají sbírky cínového, keramického a skleněného nádobí a dekoračních předmětů v dobových sklenících. Atmosféru venkovského života připomíná "selská světnice" s lidovým nábytkem a dobovým vybavením. Expozice je doplněna ukázkami z bohatého fotoarchivu muzea. Součástí historické expozice je "stará jesenická lékárna" s původním nábytkem a lékárenským vybavením. Dlouhodobá výstava s názvem "Přišlo na svět děťátko" seznamuje návštěvníky s obdobím kolem narození dítěte a mnoha předměty a praktikami, které jsou spojeny s tímto významným obdobím v životě člověka. Druhou částí expozice je přírodovědná část která je věnována přírodě Jesenicka. Okolí Jesenice bylo vyhlášeno Referátem životního prostředí OV jako "Přírodní park Jesenicko". V muzejní expozici najde návštěvník živočichy, rostliny, horniny a ukázky dřevin nacházející se v této oblasti. V teráriích a akváriích je možné vidět i živá zvířata. Mezi preparáty je raritou plameňák růžový, který se před lety zatoulal na jesenické rybníky

Naučná stezka Jesenicko

   Charakteristika: středně náročná trasa, vhodná na pěší turistiku nebo na horská kola.
Délka: 15km
Popis: Stezka začíná a končí v Jesenici, vede přírodním parkem. Stezka má 13 přírodovědných a kulturně historických zastávek. Trasa je v terénu značena bílým čtverečkem se šikmým zeleným pruhem. Začátek je od stanoviště č. 1 - „Na Cháti“ ke stanovišti č. 6 - zřícenina hradu Petrohrad je značka NS doprovázena žlutou turistickou značkou. K zastávce č. 2 je třeba odbočit 20 m ke kostelu a poté se vrátit zpět na vyznačenou trasu, která vede přes náměstí, kde je stanoviště č. 3. Od stanoviště č. 6 až ke Stebenskému rybníku, ke se říká „U můstku“, nás vede červená turistická značka. Odtud jdeme po modré až k rozcestí „Pod krtskými skalami“, kde se spojí naše značka se zelenou a ty nás dovedou až do cíle - do Jesenice. K viklanu se dostaneme pouze po značce pro NS

Jednotlivé zastávky:
1. Charakteristika Jesenice a Přírodního parku Jesenicko - před restaurací „Na Cháti“
2. Historie Jesenice - před kostelem sv. Petra a Pavla
3. Historický pohled na jesenické náměstí - na náměstí Míru
4. Přírodní rezervace - Luční potok - u Lučního potoka
5. Ekosystém kulturního lesa - u bývalé švýcarské hájovny
6. Historie Petrohradu, PR Bezručův háj - u zříceniny hradu
7. Pole, louky, pastviny - umělé ekosystémy - mezi poli
8. Charakteristika obce Krty - na návsi
9. Geologie a Přírodní památka „Krtské skály“ - u zatopeného lomu
10. Vodstvo Jesenicka - hráz rybníka Sviták
11. Viklan a významné krajinné prvky (VKP)
12. Rybniční ekosystém - u Velkého rybníka, chata Irena
13. Památné stromy - hráz Velkého rybníka

Jesenice - Restaurace Na Cháti    první zastávka je u železničního přejezdu. Trasa naučné stezky a charakteristika obce Jesenice. Pramení zde Rakovnický potok a Javornice. V PP Jesenicko bylo vyhlášeno 9 maloplošných zvláště chráněných území. Přírodní rezervace: Rybníčky u Podbořánek, Háj Petra Bezruče, Luční potok. Přírodní památky: Malý Uran, Plaviště, Soseňský lom, Prameny Javornice, Ostrovecká olšina, Krtské skály. Před restaurací "Na Cháti" - po žluté
U kostela sv. Petra a Pavla    druhá zastávka je u kostela. Historie a současnost obce Jesenice. Jesenicko bylo osídleno až v mladší době kamenné v tzv. neolitu. Svědčí o tom nálezy z hliniště Krausovy cihelny v Jesenici, které jsou staré téměř 7000 let. Kostel sv. Petra a Pavla stojí na místě bývalé tvrze, stáří není známo. - po žluté
Na náměstí Míru    třetí zastávka je náměstí u sochy. Historický pohled na jesenické náměstí. Na náměstí naleznete žulový objekt Sousoší Nejsvětější Trojice. Autor ani stáří nejsou známy. Na jižní straně stojí budova muzea, kde jsou 2 stálé expozice: Dějiny regionu Jesenicka - středověk, novověk a Příroda Jesenicka. Před muzeem jsou umístěny Boží muka a reformační (smírčí) kříže - vzpomínka na dřívější náboženské nesváry. V parčíku vedle budovy Mountfieldu na místě bývalé hospody U Chaloupků stojí arakaurit (zkamenělý kmen stromu). Přírodní park a chráněná území. - po žluté
Levý břeh Lučního potoka    čtvrtá zastávka je levý břeh lučního potoka. Přírodní rezervace Luční potok. Základní údaje o ochranářsky významném území. 4 - 5 ha rozlohy území s výskytem zvláště chráněných rostlin po obou stranách Lučního potoka. Významné rostliny zde se nacházející: hořec křížatý, lilie zlatohlavá, chrastavec rolní, vemeník dvoulistý, úpolín evropský, zvonečník hlavatý, prvosenka jarní a prstnatec májový. Ze živočichů - ptáků: krutihlav obecný, žluva hajní, mlynařík dvouocasý, ťuhýk obecný, cvrčilka říční, z obojživelníků: ropucha zelená, plazů: užovka obojková, savců: netopýr velký. 100m na východ od cedule stávala ve středověku šibenice, místo se nazývá "Na spravedlnosti". Na jednom balvanu na nejvyšším bodě skály je prohlubeň vzniklá působením rušivé činnosti větrů a vody. Její tvar připomíná otisk lidské nohy a k této hříčce přírody se váže následující pověst: "Jistá dívka byla odsouzena k trestu smrti provazem. Když ji ale kat věšel, provaz se přetrhl a jak dívka dopadla jednou nohou na kámen, zůstala na kameni její stopa. Účastníci popravy to považovali za boží znamení o její nevině a dívku propustili na svobodu". - po žluté
U bývalé Švýcarské hájovny    pátá zastávka je lesní rozcestí. Ekosystém kulturního lesa. Dnešní porosty jsou pouze zlomkem původních lesních komplexů. Na Jesenicku je ukázkou původní dubohabrové vegetace oblast vrchu Skalky. Naše stanoviště se nalézá v oblasti původního výskytu květnatých bučin a právě zde jsou vidět zbytky původní vegetace s bukem lesním a dubem letním. Do roku 1955 zde stávala hájovna /říkalo se jí Švýcarská/. Les je rájem zvěře a ptactva. Vysoká je zastoupena srncem obecným, vzácněji jelenem sikou na Svatém Hubertě. V nedávné době byly objeveny i stopy rysa. V lesích hnízdí čáp černý, vyskytuje se zde nejmenší sova - kulíšek nejmenší. - po žluté
Zřícenina hradu Petrohrad    šestá zastávka je zřícenina hradu Petrohrad /okres Louny/. Historie Petrohradu - dříve Petršpurku, zámek Petrohrad. Přírodní rezervace Bezručův háj u zříceniny hradu - /900 let starý dub/. Hrad pochází z roku 1360. Hrad byl majetkem Petra z Janovic, později Buriana z Guttensteinu /nejbohatšího šlechtice země české, později se Petršpurské panství stalo majetkem šlechtického rodu Kolovratů. V roce 1556 byl hrad opuštěn a v podhradí dává Jaroslav Libštejnský vystavět zámek v renesančním slohu. V době po bitvě na Bílé Hoře přešlo panství do rukou Černínů a došlo tím k velkému rozkvětu panství. Započal se budovat i zámecký park. V roce 1938 byl Petrohrad obsazen Němci. Po válce došlo ke konfiskaci majetku Černínů. Nyní v současnosti je v areálu zámku psychiatrická léčebna pod OÚ Louny. V zámeckém parku - Bezručovu háji - přírodní rezervaci se vyskytuje 122 druhů dřevin. K nejstarším stromům patří chráněný 900 let starý dub. - po červené, od můstku po modré
Mezi poli    sedmá zastávka je rozcestí polních cest. Pole, louky, pastviny = umělé ekosystémy - mezi poli. Chráněné rostliny a živočichové. V pravěku tuto oblast pokrýval prales. Od neolitu s nástupem zemědělství vzniká a přetváří se krajina na druhotně bezlesou kulturní krajinu. Vznikají pole, louky, pastviny. - po modré
Náves obce Krty    osmá zastávka je náves obce Krty. Charakteristika obce Krty na návsi. Půdorys obce je slovanská okrouhlice a jméno také slovanské podle stařešiny rodu Krta. Krty jsou známy svými lomy, kde se těžila žula. Železniční rozvoj napomohl prodeji kamene, protože byla zbudována trať Bečov nad Teplou - Rakovník. - po modré
Krtské skály    devátá zastávka jsou Krtské skály - u zatopeného lomu. Geologie Jesenicka. Jesenicko patří do Rakovnické pahorkatiny, která je součástí pahorkatiny Plzeňské. Středem pahorkatiny prochází zlom - tzv. Žihelná brázda (Malměřice - Blatno - Žihle). Geologický podklad tvoří čistecko-jesenický masív (pluton), jehož hlavní součástí je žula (granit). Povrchové větrání způsobilo v oblasti tiské a jesenické žuly svérázné formy balvanovitého rozpadu včetně tzv. kamenných stád a viklanů až žulových skalních měst s rozsáhlými proudy a kamennými moři. Ojedinělým tělesem a významnou raritou celé oblasti je gabrový peň u Kosobod. Gabro je tmavě šedé až černozelené stejnoměrně zrnité. Významný je výskyt uranových slíd, najdete zde také štěrky a písky jako sedimenty. Krajinářsky je celá oblast Krtských skal krásná. Největší z opuštěných lomů v oblasti má jámu o průměru 25 m a je zatopený. - po zelené
Hráz Krtského rybníka    desátou zastávkou je hráz Krtského rybníka. Vodstvo Jesenicka. Jesenicí probíhá hranice mezi dvěma rozsáhlými povodími druhého řádu, povodím řeky Ohře a Vltavy. Rakovnický potok pramení v polích mezi Plavečským vrchem (603 m.n.m.) a vrchem Přívraty (594 m.n.m.). Nejdříve teče směrem západním, ale kolem Kněží hory se prudce stáčí severním obloukem k východu a tento směr si udržuje až k soutoku s Berounkou. Dříve tekl tento potok do Ohře, ale v prvohorách, díky tektonickým poruchám, si vytvořil nové koryto. Tím vlastně ukradl vodu Ohři. Jevu se říká "říční pirátství". Největším rybníkem je Velký rybník /45 ha/, který má nenahraditelnou rekreační funkci. V místě se nachází ještě několik desítek menších rybníků. - po značce NS Jesenicko k viklanu nebo okolo viklanu po zelené k Velkému rybníku
U viklanu    jedenáctá zastávka je u viklanu. Viklan, informace o tomto geologickém útvaru, významné krajinné prvky. Viklan váží přes 60 q a dokonce s ním šlo pohnout. Vandalům se podařilo ho shodit a již se neviklá jako dříve, ikdyž je ve svém žulovém lůžku, které se poškodilo. Na Jesenicku je několik takových útvarů - všechny přísně chráněny. - po značce NS, sbíhající se před Velkým rybníkem se zelenou - dále po zelené
U Velkého rybníka    dvanáctá zastávka je u Velkého rybníka, chaty Irena. Rybniční ekosystém. – po zelené

Hráz Velkého rybníka    poslední zastávka je u hráze Velkého rybníka. Památné stromy. - po zelené zpět do Jesenice.

Pro vyznavače cykloturistiky je v Cyklotrase Rakovnicka – Jesenicko vytýčena i tato trasa, která prochází Krty.

Za "Píšťalkou" na zámek Krásný Dvůr Délka: 57,5km.

Jesenice - jesenický hřbitov - Petrohrad - Kryry - Očihov - Podbořany - Vysoké Třebušice - Krásný Dvůr - Buškovice - Podbořany - Vroutek - Kryry - Petrohrad - Stebno - Blatno - Krty – Jesenice.

Smírčí kříž u Stebna

Stojí oplocen na pastvině u vrcholu kopcie vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem. Kříž složen ze tří křížů, vrchního velkého a dvou spodních. Je zajímavé, že se podobné kříže vyskytují v jižní Francii. Možná souvislost s Napoleonským tažením je tedy zřejmá, ale žádná pověst se k tomuto nedochovala. Podle pamětníků bylo podobných křížů v oblasti několik a vázaly se k období, kudy krajem táhla napoleonská vojska směrem na Cheb. Tento jediný ovšem přežil do dnešní doby.

Zřícenina hradu Petršpurk /Petrohrad/

Jižně od Podbořan vyniká na vysokém návrší raně barokní kruhová kaple, postavená u zřícenin hradu Petrohradu. Gotický hrad založil nejspíše Petr z Janovic někdy kolem roku 1360. Hrad se skládal z vysunuté válcové věže/dodnes zachované/, malého věžovitého paláce a velkého stavení na protilehlé straně s kdysi výstavnými sály( zeleným a královským ). Něco z dobové kroniky: Staré hradiště, již zdaleka viditelné. Stará cesta k němu, z níž jest nyní úhledná pěšina, vede za ovčínem okolo skal, divoce na sebe nakupených, zvolna nahoru až na východní konec hory, která se tu na tři strany strmě sklání. na samém konci jest spodek někdejší velké věže, do kruhu založené. jest vybrána a vyčištěna až do dna a novým zábradlím kamenným tak opatřena, že se kolem choditi a do ní hleděti může, Nad touto věží jest na srovnaném místě kaple, ze zřícenin hradu v 17. st. vystavěná. Při ní spatřují se zříceniny starých sklepů, již zapadlých. Nad tím výše stával horní hrad, také na tři strany strmě spadající a jen od východní strany přístupný. Na jeho nejvyšším místě jest umělá zřícenina, vlastně schodiště pro vyhlídku. Nelze o tom pochybovati, že v těch místech stávalo obydlí. Pod tím jsou kusy starých zdí, které zavíraly malý věžovatý dům o dvě skály opřený. Východní z těchto skal jest velký balvan, který hradiště celkem nepříliš široké až do polovice vyplňuje, takže se tu snadno brána do horního hradu umístiti mohla. Kdo se nyní na hradišti a přeskrovných zbytcích bývalého hradu, lesním stromovím zarostlých, prochází, netušil by, co tu v 16. st. stávalo. Proti velké věži stávalo stavení, v němž byly zelená a královská světnice a jiné světnice a komory. Ve velkém domě byly dvě síně nad sebou (hořejší připomíná se již l. 140 a kaple a při ní bašta, v níž byly světnice a komora. Nedaleko odtud byly nad sebou dvě obročnice, sklep, v němž byl samotížný mlýn, a jiné síně, světnice a komory. Kromě vězení ve velké věži bylo ještě jedno vězení, jemuž se Žemlička říkalo. Také se mluví o věži, »kudy k zámku jezdí«, tuším tedy o zmíněném stavení o skály opřeném. Pod hradem bývalo předhradí (tuším v místech nynějšího zámku); v něm bydleli myslivci a holomci, avšak byla tu také krčma a dvě chalupy. Předhradí bylo hrazeno a mělo bránu a fortnu. Dodnes se z hradu zachovala pouze část hradební zdi, hladomorna a kaple.

Zámek Petrohrad

Dále v Petrohradu objevíte velmi zachovalý park společně se zámkem pánů Černínů.Procházkou z Krt je to po polní cestě cca 2,5km. Zámek postavil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat v r. 1560. Za Černínů byl zámek po třicetileté válce opraven. Zámek byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915. Zámek Petrohrad leží 12 km jižně od Podbořan. Po roce 1945 se zámek stal státním majetkem a byla v něm zřízena psychiatrická léčebna, která se v něm nachází dodnes.

Nad obcí se vypíná zřícenina původního hradu Petršpurk.6 km severně, nad obcí Kryry se nachází zajímavá stavba rozhledny, postavená snad na základech původního hradu.

Historické pustnutí hradu Petršpurk přinutilo Jaroslava Libštejnského z Kolovrat postavit si nové sídlo. Stavba zámku byla zahájena r. 1560. V majetku Libštejnských z Kolovrat byl zámek až do porážky stavovských vojsk v r. 1620. Pro účast na stavovském povstání podlehlo petrohradské panství konfiskaci a získal jej Heřman Černín z Chudenic. Za třicetiletí války byl zámek značně poškozen, ale následovníci Heřmana Černína, Jan a později Heřman Jakub Černín zámek nechali opravit, podle návrhu stavitele G. Alliprandiho.

Rozhledna Tobášův vrch

V roce 1999 byla na Tobiášově vrchu /507m.n.m/ severovýchodně od Jesenice u Rakovníka postavena 48 metrů vysoká železná telekomunikační věž společností Eurotel a Radiomobil. Zaroveň zde byla umístěna vyhlídková plošina ve výšce 26 metrů na kterou vede 137 schodů. Rozhledna je otevřena od května až do konce září každou sobotu od 11 do 16 hodin, o prázdninách do 17 hodin. V neděli je uzavřena. Z vyhlídkové plošiny je krásný výhled do okolí a to na panorama Krušných hor, do Německa, na Klínovec, na Tabulovou plošinu Džbán či na Doupovské hory.

Soseňský boží kámen

Kousek (cca 50 m) od Soseňského lomu /ze Sosně vpravo po cestě na jižním okraji vsi - cca 250 m od obecního vrchu / se nachází pozoruhodný kamenný útvar nazývající se historický Boží kámen. Patří ke krajině přírodního parku Jesenicko, který je tvořen čistecko-jesenickým žulovým masivem. Povrchové větrání zde vytvořilo zvláštní formy balvanitého rozpadu včetně tzv, "kamenných stád" a "viklanů". Na spoustě míst leží obrovské různě tvarované žulové balvany. V publikaci J. Rotta z roku 1902 je zmínka o pověsti o Božím kameni, který má na vrchu 10 prohlubenin. Pověst praví, že když Kristus se svými apoštoly šel světem, odpočinuli si na tomto místě a v místech, kde seděli se vytvořily prohlubeniny.Podle jiné verze tu přespal Bůh se svými anděly. Původně tak prý měl 12 prohlubní, dnes jich lze na něm nalézt deset.
Lomové jezírko u Sosně

Soseňský lom se nachází necelý kilometr za obcí Soseň ve směru k Obecnýmu vrchu.Žulový lom je již více jak 50 let opuštěn. Je součástí jesenicko-čisteckého masívu a bylo zde těženo jak plošně tak jámovým způsobem. Tam kde se těžilo jámově je dnes malebné jezírko s kolísající hladinou. Lomový prostor je dnes z větší části zarostlý. V roce 1997 byl vyhlášen přírodní památkou.

Rusalčí jezírko u Bedlna

Zatopený žulový lom se nachází zhruba 0,5 km před obcí Bedlno směrem ke hlavní silnici. Ve směru od Bedlna se nachází vlevo v malém stromovém hájku.
Opuštěný lom se nachází na kontaktu karbonských slepenců a pískovců s proterozoickými biotitickými žulami jesenicko-čisteckého masívu. Kromě toho je Bedlnský lom sídlem rostliných druhů a několika chráněných druhů obojživelníků a plazů. Malebný lom si vybrali i několikrát filmaři. Natáčela se tu například Radúz a Mahulena (v roce 1970, s hereckým obsazením Jan Tříska a Magda Vašáryová) či Nesmrtelná teta a také televizní podání Rusalky .

Převzato z http://www.mesta.atlasceska.cz

Svatý Hubert

Při silnici z Jesenice do Čisté na Rakovnicku stojí pod Plávečským vrchem v oboře zámek pojmenovaný po patronu lovců sv. Hubertovi. Kolem něho je několik budov pro lesní zaměstnance. Zámek postavili na začátku 18. století Černínové z Chudenic, majitelé petrohradského panství, uprostřed symetricky rozdělené obory. V hubertské oboře vznikly některé básně Jaroslava Vrchlického, když pobýval v l. 1872 – 1875 u svých rodičů v Čisté. Černínům patřil zámek do r. 1945. Jednoduchý jednopatrový barokní zámek má základnu pravidelného osmiúhelníku. Na původní šindelové zvoncové střeše je lucerna s osmi okénky a nad ní otáčecí korouhvička s jelenem. K zámečku vede osm průseků, na něž směřují okna zámku i okénka lucerny. Při parforsních honech byla v lucerně hlídka, jež otáčením korouhvičky udávala směr, kterým průsekem proběhla právě vysoká nebo černá zvěř. Zámek se zachoval v původním stavu až na střechu, která je nyní kryta taškami. V r. 1975 byla obnovena jeho vnější fasáda, provedeny i vnitřní úpravy a zaveden elektrický proud. Z přízemí se vchází po dubovém schodišti do prvního poschodí, kde jsou pokoje. Schodiště, hala i pokoje jsou vyzdobeny parožím a loveckými trofejemi. Také nábytek je této výzdobě přizpůsoben.Dnes je zámek majetkem státních lesů a slouží k ubytování hostů při lovech a není veřejně přístupný.

Podivné kamenné nápisy u Krušovic

Poblíž vrcholu vrchu Amálie u Krušovic najdete velmi záhadné kameny se znaky. Na lokalitu upozornil v roce 2003 místní badatel. Je možné, že nález souvisí se ztracenými a dávno zlikvidovanými kamennými kruhy u stejné obce. Kameny se nacházejí mezi obcí Hředle a Krušovice, v polovině svahu vedle vykáceného pásma kvůli ropovodu. Pokud kameny překážely této stavbě, byly odstraněny, takže se již těžko dozvíme, zda jich tam nebylo více.
Nejbližší cesta je od benzínové stanice Krupá (Na Šustně, asi 400 m východně přímo k vykácenému pruhu. Jde-li se po pravé straně vykáceného pruhu do kopce, v polovině u prvních stromů lze nalézt kamenné sedačky. Asi 20 m pod nimi je zakutálený kámen se znaky o hmotnosti asi 15 kg, a také kámen s dírami, který je usazen v zemi.

Pátrání po památkách na hranicích Sudet
Poohlédnutí po zanikajících památkách věnujeme části území okresu Rakovník, které původně hraničilo s bývalými německými Sudety.

ZDERAZ
Vydáváme se směrem z Rakovníka na Jesenici, projíždíme obce Senomaty, Pšovlky a v obci Oráčov odbočujeme na křižovatce doprava směrem na původní název Čížkov, tedy dnešní oráčovskou věznici. Před věznicí odbočujeme doprava směrem na obec Zderaz. Nacházíme se na hranicích dávných Sudet, které víceméně respektovaly území starého podbořanského a rakovnického kraje. Poměr mezi českým a německým obyvatelstvem byl mnohde půl na půl, přesto zde lidé žili většinou v souladu. Před druhou světovou válkou však museli odejít ze Sudet Češi, po válce to bylo naopak. Přišli sem noví osadníci, mnozí zdaleka, zejména z Volyně, ze Slovenska, ale i třeba z Berounska. Kdo si myslí, že v tomto odlehlém koutě a místě rakovnického okresu nenajde žádné zajímavosti, ten by se opravdu mýlil. Na jednom jediném místě je možné najít hned několik velmi zajímavých kulturních a historických památek.

SYNAGOGA

Vystěhování a vztah lidí k původním památkám bohužel poznamenal jejich další vývoj. Například v bohaté vsi Zderaz, původně velikéžidovské enklávě, do které jsme se zanedlouho dopravili, se do dnešního dne zachovala, ač poničená a neopravovaná, židovská synagoga. Stejně jako nedaleký zapomenutý židovský hřbitov by bylo vhodné uchovat tuto památku i do budoucnosti. Co dodat. Synagoga je bohužel v takovém stavu, že její oprava je prakticky vyloučena. Na kraji obce míjíme další časem poničenou památku. Synagoga se nachází u hlavní silnice vedoucí obcí Zderaz.
ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

V poli nacházíme starý a také pobořený židovský hřbitov, ke kterému kdysi vedla jedna z cest, které v průběhu časů a díky politické situaci a válečným obdobím, zanikly. Dnes jsou původní cesty buď zaorané a na jejich místech se nachází lány či pole, anebo se z nich staly zašlé polní cesty. Ke hřbitovu tedy nevede žádná cesta! Na místo se dostanete tedy po velmi zarostlé polní cestě. Překvapí vás velmi žalostný pohled na zničené náhrobky vandaly, ale také věky chátrání a nezájmu komunistické nomenklatury. Tento židovský hřbitov, pietní místo, by mělo být opravdu v čele zájmu organizací a institucí, které se snaží o znovuobnovení židovských památek. Obyčejní lidé na to obyčejně nestačí.
KAPLIČKA SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Pobořené zbytky kapličky sv. Jana Nepomuckého se nacházejí v místě, které vede po staré jesenické cestě směrem ke křížům.
FRANCOUZSKÝ KŘÍŽ A TŘI KŘÍŽE